František Kostlán: GIBS potřebuje reformu, výměna ředitele nestačí

Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se, protože neprošla žádnou reformou, která by stála za zmínku.
 

Klientelistický systém

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Politické strany si prostřednictvím tlaků a personální spřízněnosti udržují (nejen) v GIBS vliv kvůli možnosti ovlivňování svých kauz, jak se jeví i z olomoucké kauzy.  Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS) - policie i u něj dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek. Případ související s lidmi z nynější olomoucké kauzy vyšetřovala GIBS před třemi lety na základě anonymu a odložila jej. Nyní proto na této záležitosti dělá Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, ředitel Ivan Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera.“. I personální obsazení (až na výjimky), zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné. U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala stejné pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, jako před ní inspekce ministra vnitra.
 

Trestní oznámení na GIBS

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí, či že je zneužívána proti nepohodlným policistům. Jako příklad uvedla případ muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka, ten byl ale soudem osvobozen (měl se před lety stát ředitelem inspekce).

„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota. Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. LLP již tehdy tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.  
 

Systém neumožňuje nápravu

Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně neposunul GIBS směrem k moderní instituci tohoto typu. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést kterémukoli novému řediteli. Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyslovoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.

Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku nebo byznys či se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů. Podezřelý pro ně musí být podezřelým, nikoli předem nevinným jen proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.
 

Politici musejí pomoci

V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválení příslušných zákonů), nebo nezasahováním do jeho snahy o nastartování jejího chodu mj. i masivními personálními změnami. Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.

Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.

Politické tlaky

Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?

Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise, Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají? Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.

Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Zájem, kterak zastřít účast některých policistů v místních mafiích, či naopak zájem nakydat špínu na nepohodlné policisty, kteří takové případy naostro vyšetřují, je, zdá se, silnější, než zájem o normální chod této instituce. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.